Pomozte bývalému závodníkovi, kurýrovi Davidovi zpátky na nohy

Třiadvacetiletý David Kainzmeier od malička věděl, že má závodění v krvi. Za řídítky motokrosové motorky strávil téměř 20 let. A když zrovna nezdolával motokrosovou dráhu, zdolával nástrahy města při doručování balíků jako kurýr GLS na plzeňském depu. To vše se změnilo v létě 2020, kdy ho potkal nešťastný pád na závodní trati ve Stříbře. Od té doby je upoután na invalidní vozík. Začala tak nová etapa jeho životního závodu, v jejímž cíli je rekonvalescence. Více o Davidovi se dozvíte v našem článku níže.

Přispět můžete i Vy: transparentní účet 4435975083/0800

• Od kolika let jste se věnoval motokrosu a jaké byly Vaše největší úspěchy, na které jste hrdý?
Na motorce jsem poprvé jezdil, když mi bylo 3 a půl let, a motokrosu jsem se začal naplno věnovat v osmi letech. K největším úspěchům, kterých si velice cením, patří 2. místo v jihočeském krajském přeboru SMS Jižní Čechy a pravidelné bodování na Mezinárodním mistrovství ČR, kde bylo moje nejlepší umístění na bodovaném 13. místě. Nejvíc jsem ale pyšný na fakt, že jsem to všechno dokázal s podporou rodiny. Bez sponzorů a jejich příspěvků jsem se umisťoval mezi týmovými jezdci.

• Jak dlouho jste pracoval jako kurýr u GLS?
Jako kurýr jsem začal pracovat hned po střední škole v mých 19ti letech, a to až do nehody, kdy mi bylo 22 let. Musím říct, že to byly hezké tři roky a dobrá zkušenost.

• Co Vás na této práci nejvíce bavilo?
Především mě bavilo řízení, někdy to byl adrenalin a stres. Díky doručování balíků jsem se naučil jednat s lidmi. Byly samozřejmě také dny, kdy jsem toho měl plné zuby, ale vždy jsem si dokázal poradit. Bylo pro mě super, být sám svým šéfem, plánovat si vlastní trasu a celý den

• Jak Vám nehoda změnila priority, pohled na svět?
Nehoda mi doslova změnila život. Nemůžu už pracovat jako kurýr a bohužel ani jezdit motokros. Ale pohled na svět je víceméně stejný. Vždy jsem tvrdil, že život se musí žít naplno, protože nikdy nevíme, co se může přihodit.

• Kdo Vám je největší oporou?
Největší oporou byla a je moje rodina. Přítelkyně, mamka a taťka, sestra a bráchové. Taky chci poděkovat spoustě přátel z motokrosu a klukům z našeho depa GLS v Plzni.

• Jak Vám peníze ze sbírky pomohou?
Peníze mi pomohou k pořízení nového auta s úpravou řízení, což mi umožní dojíždět na rehabilitace, a zároveň budu moci financovat i přímo léčbu.

• Chtěl byste něco vzkázat ostatním kurýrům a všem dalším?
Kurýřina je náročná práce. Někdy je to opravdu časově obtížné a velice stresující, ale nestojí za to spěchat. Člověk nikdy neví. Může se vybourat a ztratit tím něco cenného. Přišel jsem na to, že jsou horší věci. Všem kolegům, kamarádům, rodině i dalším chci moc poděkovat za podporu, která pro mě hodně znamená a jsem za ni moc vděčný.

14. 04. 2021

| Kategorie:

Pomáháme

Pomozte bývalému závodníkovi, kurýrovi Davidovi zpátky na nohy

Třiadvacetiletý David Kainzmeier od malička věděl, že má závodění v krvi. Za řídítky motokrosové motorky strávil téměř 20 let. A když zrovna nezdolával motokrosovou dráhu, zdolával nástrahy města při doručování balíků jako kurýr GLS na plzeňském depu. To vše se změnilo v létě 2020, kdy ho potkal nešťastný pád na závodní trati ve Stříbře. Od té doby je upoután na invalidní vozík. Začala tak nová etapa jeho životního závodu, v jejímž cíli je rekonvalescence. Více o Davidovi se dozvíte v našem článku níže.

Přispět můžete i Vy: transparentní účet 4435975083/0800 • Od kolika let jste se věnoval motokrosu a jaké byly Vaše největší úspěchy, na které jste hrdý? Na motorce jsem poprvé jezdil, když mi bylo 3 a půl let, a motokrosu jsem se začal naplno věnovat v osmi letech. K největším úspěchům, kterých si velice cením, patří 2. místo v jihočeském krajském přeboru SMS Jižní Čechy a pravidelné bodování na Mezinárodním mistrovství ČR, kde bylo moje nejlepší umístění na bodovaném 13. místě. Nejvíc jsem ale pyšný na fakt, že jsem to všechno dokázal s podporou rodiny. Bez sponzorů a jejich příspěvků jsem se umisťoval mezi týmovými jezdci. • Jak dlouho jste pracoval jako kurýr u GLS? Jako kurýr jsem začal pracovat hned po střední škole v mých 19ti letech, a to až do nehody, kdy mi bylo 22 let. Musím říct, že to byly hezké tři roky a dobrá zkušenost. • Co Vás na této práci nejvíce bavilo? Především mě bavilo řízení, někdy to byl adrenalin a stres. Díky doručování balíků jsem se naučil jednat s lidmi. Byly samozřejmě také dny, kdy jsem toho měl plné zuby, ale vždy jsem si dokázal poradit. Bylo pro mě super, být sám svým šéfem, plánovat si vlastní trasu a celý den • Jak Vám nehoda změnila priority, pohled na svět? Nehoda mi doslova změnila život. Nemůžu už pracovat jako kurýr a bohužel ani jezdit motokros. Ale pohled na svět je víceméně stejný. Vždy jsem tvrdil, že život se musí žít naplno, protože nikdy nevíme, co se může přihodit. • Kdo Vám je největší oporou? Největší oporou byla a je moje rodina. Přítelkyně, mamka a taťka, sestra a bráchové. Taky chci poděkovat spoustě přátel z motokrosu a klukům z našeho depa GLS v Plzni. • Jak Vám peníze ze sbírky pomohou? Peníze mi pomohou k pořízení nového auta s úpravou řízení, což mi umožní dojíždět na rehabilitace, a zároveň budu moci financovat i přímo léčbu. • Chtěl byste něco vzkázat ostatním kurýrům a všem dalším? Kurýřina je náročná práce. Někdy je to opravdu časově obtížné a velice stresující, ale nestojí za to spěchat. Člověk nikdy neví. Může se vybourat a ztratit tím něco cenného. Přišel jsem na to, že jsou horší věci. Všem kolegům, kamarádům, rodině i dalším chci moc poděkovat za podporu, která pro mě hodně znamená a jsem za ni moc vděčný.

Datum:

14. 04. 2021

Kategorie:

Pomáháme

Pomozte bývalému závodníkovi, kurýrovi Davidovi zpátky na nohy

Třiadvacetiletý David Kainzmeier od malička věděl, že má závodění v krvi. Za řídítky motokrosové motorky strávil téměř 20 let. A když zrovna nezdolával motokrosovou dráhu, zdolával nástrahy města při doručování balíků jako kurýr GLS na plzeňském depu. To vše se změnilo v létě 2020, kdy ho potkal nešťastný pád na závodní trati ve Stříbře. Od té doby je upoután na invalidní vozík. Začala tak nová etapa jeho životního závodu, v jejímž cíli je rekonvalescence. Více o Davidovi se dozvíte v našem článku níže.