+420 567 771 111  |  info@gls-czech.com

+420 567 771 111  info@gls-czech.com

+420 567 771 111  info@gls-czech.com

| Kategorie:

„Kořeny budu mít vždy české“, říká Marcela vedoucí administrativního týmu obchodního oddělení

Jaká byla tvoje cesta k vedoucí pozici v GLS?

  • Do GLS jsem před čtyřmi lety nastoupila na pozici Sales Support a po pár letech mi byla nabídnuta příležitost vést administrativní tým na obchodním oddělení. Takovou nabídku jsem velmi ráda přijala hlavně proto, že jsem dostala příležitost uplatit moje „people skills“ při vedení a motivování lidí. Byla jsem ráda, že jsem mohla uplatit zkušenosti z podobné práce, kterou jsem dělala i v Kanadě.

Tvůj tým se skládá ze samých žen, jak se ti pracuje s takovým týmem?

  • Kolegyně v mém týmu jsou výborné, mají vysoké pracovní nasazení a profesionální přístup ke všem povinnostem, kolegům i zákazníkům. Mohu se na ně spolehnout a ony se na mě obrátit s čímkoli, máme mezi sebou vzájemný respekt a pochopení. Od začátku jsem se snažila vytvořit podmínky, aby byl tým pružný a houževnatý při řešení problémů a požadavků klientů a kolegů, a to nejen z obchodního oddělení.

Jaké profese jsi ve své kariéře zažila?

  • V Kanadě jsem vystudovala univerzitu a 5 let jsem se věnovala marketingu a obchodu. Byla to kreativní práce, která mě moc bavila. Potom jsem ale potkala svého současnému manžela a odstěhovali jsme se do malého města na okraji bolívijské vysočiny, kde jsme se společně starali o drůbeží farmu, prodávali jsme vejce a chodily na lokální trhy. Bylo to něco úplně jiného než hektická práce v centru Toronta, ale moc ráda vzpomínám na obě etapy.

Jsi napůl Češka a napůl Bolívijka. Žila jsi v Bolívii, v Kanadě a v Rakousku. Kde se cítíš doma?

  • V Česku, kořeny budu mít vždy české, zažila jsem tu krásné dětství. I když jsem dvacet let žila v zahraničí, vždy jsem se ráda vracela. Třeba tradiční české Vánoce nejde plně prožít v tak odlišné kultuře, jako je ta jihoamerická. V Bolívii indiáni stále ještě žijí svůj život málo ovlivněný současnou společností. Díky tomu, že jsem byla v kontaktu s tamní divokou přírodou, uvědomila jsem si potřebu rovnováhy mezi ní a naším moderním světem. Kanada je zase zemí, která vám dá možnost individuálního růstu a naučí vás asertivnímu chování, tj. nebát se ozvat.

Jaké „indiánské“ vlastnosti u sebe pozoruješ a jaké mohou být přínosem pro tvojí profesi?

  • V Bolívii jsou lidé přátelští a veselí, žijí přítomností a nestresují se budoucností. Tato kultura mě naučila dívat se na život s pozitivním nadhledem a umět naslouchat. Povahu mám z Jižní Ameriky, a proto se hned nehroutím z problémů a vím, že to jsou v podstatě drobnosti. Věřím, že mi to pomáhá podporovat lidi při řešení problémů.

Můžeš se podělit s nějakou zajímavost z tvého života v Bolívii?

  • Bolivijci nemají jasnou definici prostoru a času. Například „maňana“ v překladu znamená „zítra“. Pro Bolivijce to spíš znamená až několik dní nebo týdnů. Pokud se domorodce zeptáte na cestu, použije výrazy jako „aquisito“ nebo „a la vueltita“, což znamená „před“ nebo „hned za rohem“. Ale ve skutečnosti může být dané místo o několik ulic dál. Prostě tam lidé žijí jiným tempem a tyto přesné výrazy je příliš netrápí.
| Kategorie:

„Kořeny budu mít vždy české“, říká Marcela vedoucí administrativního týmu obchodního oddělení

Jaká byla tvoje cesta k vedoucí pozici v GLS?
  • Do GLS jsem před čtyřmi lety nastoupila na pozici Sales Support a po pár letech mi byla nabídnuta příležitost vést administrativní tým na obchodním oddělení. Takovou nabídku jsem velmi ráda přijala hlavně proto, že jsem dostala příležitost uplatit moje „people skills“ při vedení a motivování lidí. Byla jsem ráda, že jsem mohla uplatit zkušenosti z podobné práce, kterou jsem dělala i v Kanadě.
Tvůj tým se skládá ze samých žen, jak se ti pracuje s takovým týmem?
  • Kolegyně v mém týmu jsou výborné, mají vysoké pracovní nasazení a profesionální přístup ke všem povinnostem, kolegům i zákazníkům. Mohu se na ně spolehnout a ony se na mě obrátit s čímkoli, máme mezi sebou vzájemný respekt a pochopení. Od začátku jsem se snažila vytvořit podmínky, aby byl tým pružný a houževnatý při řešení problémů a požadavků klientů a kolegů, a to nejen z obchodního oddělení.
Jaké profese jsi ve své kariéře zažila?
  • V Kanadě jsem vystudovala univerzitu a 5 let jsem se věnovala marketingu a obchodu. Byla to kreativní práce, která mě moc bavila. Potom jsem ale potkala svého současnému manžela a odstěhovali jsme se do malého města na okraji bolívijské vysočiny, kde jsme se společně starali o drůbeží farmu, prodávali jsme vejce a chodily na lokální trhy. Bylo to něco úplně jiného než hektická práce v centru Toronta, ale moc ráda vzpomínám na obě etapy.
Jsi napůl Češka a napůl Bolívijka. Žila jsi v Bolívii, v Kanadě a v Rakousku. Kde se cítíš doma?
  • V Česku, kořeny budu mít vždy české, zažila jsem tu krásné dětství. I když jsem dvacet let jsem žila v zahraničí, vždy jsem se ráda vracela. Třeba tradiční české Vánoce nejde plně prožít v tak odlišné kultuře, jako je ta jihoamerická. V Bolívii indiáni stále ještě žijí svůj život málo ovlivněný současnou společností. Díky tomu, že jsem byla v kontaktu s tamní divokou přírodou, uvědomila jsem si potřebu rovnováhy mezi ní a naším moderním světem. Kanada je zase zemí, která vám dá možnost individuálního růstu a naučí vás asertivnímu chování, tj. nebát se ozvat.
Jaké „indiánské“ vlastnosti u sebe pozoruješ a jaké mohou být přínosem pro tvojí profesi?
  • V Bolívii jsou lidé přátelští a veselí, žijí přítomností a nestresují se budoucností. Tato kultura mě naučila dívat se na život s pozitivním nadhledem a umět naslouchat. Povahu mám z Jižní Ameriky, a proto se hned nehroutím z problémů a vím, že to jsou v podstatě drobnosti. Věřím, že mi to pomáhá podporovat lidi při řešení problémů.
Můžeš se podělit s nějakou zajímavost z tvého života v Bolívii?
  • Bolivijci nemají jasnou definici prostoru a času. Například „maňana“ v překladu znamená „zítra“. Pro Bolivijce to spíš znamená až několik dní nebo týdnů. Pokud se domorodce zeptáte na cestu, použije výrazy jako „aquisito“ nebo „a la vueltita“, což znamená „před“ nebo „hned za rohem“. Ale ve skutečnosti může být dané místo o několik ulic dál. Prostě tam lidé žijí jiným tempem a tyto přesné výrazy je příliš netrápí.
Kategorie:

„Kořeny budu mít vždy české“, říká Marcela vedoucí administrativního týmu obchodního oddělení

Jaká byla tvoje cesta k vedoucí pozici v GLS?
  • Do GLS jsem před čtyřmi lety nastoupila na pozici Sales Support a po pár letech mi byla nabídnuta příležitost vést administrativní tým na obchodním oddělení. Takovou nabídku jsem velmi ráda přijala hlavně proto, že jsem dostala příležitost uplatit moje „people skills“ při vedení a motivování lidí. Byla jsem ráda, že jsem mohla uplatit zkušenosti z podobné práce, kterou jsem dělala i v Kanadě.
Tvůj tým se skládá ze samých žen, jak se ti pracuje s takovým týmem?
  • Kolegyně v mém týmu jsou výborné, mají vysoké pracovní nasazení a profesionální přístup ke všem povinnostem, kolegům i zákazníkům. Mohu se na ně spolehnout a ony se na mě obrátit s čímkoli, máme mezi sebou vzájemný respekt a pochopení. Od začátku jsem se snažila vytvořit podmínky, aby byl tým pružný a houževnatý při řešení problémů a požadavků klientů a kolegů, a to nejen z obchodního oddělení.
Jaké profese jsi ve své kariéře zažila?
  • V Kanadě jsem vystudovala univerzitu a 5 let jsem se věnovala marketingu a obchodu. Byla to kreativní práce, která mě moc bavila. Potom jsem ale potkala svého současnému manžela a odstěhovali jsme se do malého města na okraji bolívijské vysočiny, kde jsme se společně starali o drůbeží farmu, prodávali jsme vejce a chodily na lokální trhy. Bylo to něco úplně jiného než hektická práce v centru Toronta, ale moc ráda vzpomínám na obě etapy.
Jsi napůl Češka a napůl Bolívijka. Žila jsi v Bolívii, v Kanadě a v Rakousku. Kde se cítíš doma?
  • V Česku, kořeny budu mít vždy české, zažila jsem tu krásné dětství. I když jsem dvacet let jsem žila v zahraničí, vždy jsem se ráda vracela. Třeba tradiční české Vánoce nejde plně prožít v tak odlišné kultuře, jako je ta jihoamerická. V Bolívii indiáni stále ještě žijí svůj život málo ovlivněný současnou společností. Díky tomu, že jsem byla v kontaktu s tamní divokou přírodou, uvědomila jsem si potřebu rovnováhy mezi ní a naším moderním světem. Kanada je zase zemí, která vám dá možnost individuálního růstu a naučí vás asertivnímu chování, tj. nebát se ozvat.
Jaké „indiánské“ vlastnosti u sebe pozoruješ a jaké mohou být přínosem pro tvojí profesi?
  • V Bolívii jsou lidé přátelští a veselí, žijí přítomností a nestresují se budoucností. Tato kultura mě naučila dívat se na život s pozitivním nadhledem a umět naslouchat. Povahu mám z Jižní Ameriky, a proto se hned nehroutím z problémů a vím, že to jsou v podstatě drobnosti. Věřím, že mi to pomáhá podporovat lidi při řešení problémů.
Můžeš se podělit s nějakou zajímavost z tvého života v Bolívii?
  • Bolivijci nemají jasnou definici prostoru a času. Například „maňana“ v překladu znamená „zítra“. Pro Bolivijce to spíš znamená až několik dní nebo týdnů. Pokud se domorodce zeptáte na cestu, použije výrazy jako „aquisito“ nebo „a la vueltita“, což znamená „před“ nebo „hned za rohem“. Ale ve skutečnosti může být dané místo o několik ulic dál. Prostě tam lidé žijí jiným tempem a tyto přesné výrazy je příliš netrápí.